V nekonečných prostorách Sibiře na letišti Krasnaja zarja u obce Leninovo kousek za Dudinkou 100 kilometrů západně od Norilska v Tajmyrském autonomním okruhu v RSFSR přistálo v 1:27 hodin ráno speciální letadlo dobrodruha Stěpana Fjodoroviče Chlastina Rudá hvězda. Zaměstnanec Norilského masokombinátu na tuleně a úderník S. F. Chlastin tak překonal světový rekord v délce obletu zeměkoule bez mezipřistání, který doposud držel Američan Steve Fossett. Ruskému borci se podařilo tento rekord překonat o neuvěřitelné 3 minuty a 52,4 vteřiny!!! Prokázala to špičková výpočetní technika sovětské produkce "ELORG 51" v řídicím středisku letového provozu na letišti v Krasnojarsku. Tento obdivuhodný hrdinský počin byl zlatým písmem zapsán do Gusevovy knihy rekordů.
Borec Chlastin měl původně naplánováno letět směrem na východ, avšak vlivem silného protivětru, který se zvednul krátce po startu Rudé hvězdy, byl donucen přehodnotit svůj původní záměr a po marném čtyřhodinovém vzdoru přírodním silám, kdy se nad letištní plochou pokoušel přelétnout alespoň přes východní runway, obrátil svůj pohled i letoun na západ. Po počáteční hrozivé ztrátě však důmyslně sestavený stroj nabral obrovskou rychlost a hnán silným východním větrem, mezi meteorology důvěrně nazývaném "moskevák", brzo překonal sovětskou státní hranici. Jeho průlet norským vzdušným prostorem, trvající slabou půlhodinku, patří k nejpříkladnějším ukázkám sovětského leteckého umění. Také přelet chladného Atlantického oceánu a zamrzlého Grónska nečinil tomuto milovníkovi rychlého létání žádné potíže. Pilot-samouk se totiž celou cestu napájel velice výhřevnou 96% vodkou vlastní výroby, čímž ušetřil nejen na nákladném a neekonomickém vytápění kokpitu tepelnou energií, ale především i na celkové váze letadla, jehož okamžitá vzletová i letová hmotnost by přimontováním propan-butanových kamínek dramaticky vzrostla.
Nad územím kapitalistické reakční Kanady pořídil Stěpan Fjodorovič z výšky 3700 metrů několik unikátních podrobných snímků ledních medvědů v jejich přirozeném životním prostředí, které zakódované byly okamžitě poslány do moskevského Střediska pro výzkum ledních mědvědů v jejich přirozeném životním prostředí k rukám podplukovníka Borisova. Toto mírotvorné poslání však nebylo umožněno nad územím Aljašky, kde americká protivzdušná obrana záměrně rušila radiové spojení Rudé hvězdy se základnou v Krasnojarsku. Po krátké výzvě k neprodlenému opuštění amerického vzdušného prostoru vystartovaly tři nepřátelské americké stíhačky směrem k Rudé hvězdě s cílem zneškodnit ji. Nastala nejkritičtější fáze pokusu o překonání světového rekordu. Plně vyzbrojené americké stíhačky kvapem stíhaly neozbrojený civilní stroj sovětského hrdiny, když na poslední chvíli Stěpan Fjodorovič duchapřítomně využil drobné členitosti terénu a schoval se za nejvyšší severoamerickou horu Mount McKinley. Tím své pronásledovatele natolik zmátl, že tito nevěděli, co dělat a zmateně začli kolem hory kroužit. Načerno nabarvená Rudá hvězda nebyla ve stínu Mount McKinley vůbec vidět, ale jak se blížilo poledne, stín se postupně zmenšoval, až byl nakonec Chlastin odhalen. Strhla se bitva, jakou eskymáci dole nezažili. Americké stíhačky zahájily cílený střemhlavý útok na neozbrojenou Rudou hvězdu, ta střelbu opětovala a po dvou hodinách lítého boje postupně zneškodnila všechny útočníky. Sama však byla vážně zasažena do palivové nádrže a speciálně upravený kerosin začal rychle ubývat.
Nad Kamčatkou již zely nádrže prázdnotou a neštastný Chlastin už jen plachtil na speciálně upravené kerosinové výpary. Když se nad 77. sklenkou své vlastní vodky, které mu pod sedačkou zbývalo ještě 151 kilo, loučil se svým rekordem a životem, prolítla mu hlavou myšlenka použití "ruského chleba" jako náhradního paliva do Rudé hvězdy. Tato myšlenka se později ukázala jako klíčová pro úspěch celé akce překonání světového rekordu. Opojné palivo s vysokým obsahem lihu vystačilo Chlastinovi na zbývajících 4000 kilometrů letu a po necelých 67 hodinách přistál opět na pevném betonu letiště Krasnaja zarja, kde svou dobrodružnou pouť započal.
Na počest tohoto heroického výkonu, jakož i samotného pokořitele světového rekordu se ředitel Kavkazských lihovarnických závodů J. V. Stalina v Krasnodaru Pafnuťij Genadijevič Smirnov rozhodl zahájit velkovýrobu vodky podle jedinečného domácího receptu Stěpana Fjodoroviče Chlastina. Vodka se bude podle sdělení lihovaru vyvážet i do zemí RVHP a ponese označení "Geroj Chlastin". Sláva sovětským hrdinům!
