numera jaksi přestal bavit online takže se přestěhoval na offline
lítám upravené disaster (ke stažení v dgen hlavně pro permona)
přez ILstab jsem upravil AI, počet letadel, počet pozemních cílů
popíšu vám včerejší let hned následující mě proměnili v teplo a světlo
takže mise 32 (mám 8 sestřelů a 20 pozemáků)
rok 41 těsně před moskvou stalin vydává rozkaz ni krok spět
stojím na ploše zahřívám motor své I16 čekám na povolení ke startu
máme doprovázet bombardéry při ůtoku na uskupení fašistických vojsk
začal padat první sníh
do mé otevřené I16 táhne
klepu se zimou a sním o to že nám politruk slíbyl, že nové yaky jsou na cestě
najednou se rozezní siréna než se rozkoukám na naše stojící letadla utočí
dvě 109ky odhazují bomby sergej stojící předemnou to dostal a jeho letadlo hoří - chudák
pokouším se ho obět a co nevidím segej žije sice mu doutná kombinéza ale se štastným usměvem sprintuje kolem mého letadla
konečně jsem ve vzduch točím kličkou od podvozku jako blázen a koukám kam se poděli 109ky
vidím je
náš velitel následovaný svími třemi soudruhy se zanima žene na plný výkon
nejednou co to ?
padáji na ně z vrchu další dvě 109 měli krytí schované v mracích snažím se je napadnou ale jsem stále moc pomalý jedna I16 vybuchuje ve vzduchu a začíná kolotoč
podaří se mě náhodný výstřel a jedna 109 za sebou táhne černý dým
kluci od našeho jediného letištního flaku už se snad postarají o zbytek
do všeobecného zmatku se přidávají yaky sousedního pluku
uhýbam střílí uhýbám začíná mě být vedro
najednou je všude klid
hledám velitele a co zbylo z našich 8 I16tek
nalézám velitele a jedno číslo zařazuji se silně rozroušen
prolétáme nad naším letištěm a vidím tři naše rozházené po ploše sergrjův stroj stále hoří ostatní jsou nejspíš poškozené
tak nestartují
není čas na přemýšlení přilítá 12 Ilů k našemu zdecimovanému pluku se přidávají tři zbylé yaky ten čtvrý vidím odlétat domů s vlečkou šedého dýmu
letíme na cíl
šturmy útočí lítám nad nimi a sleduji oblohu zatím všude klid
spoučtím se také na hořící vesnici a postřeluji nepřátelská auta
najednou si všimnu nad cílem šesnácti velkých bodů
to nemůžou bejt naši
jsou to He111 vracející se z útoku
stoupám sice jsem pomalý ale nevadí mám před očima krev našich ruských žen a dětí
chyba
nad 111 jsou 109
všimli si mě a utočí
snažím se uhýbat ale jsem pomalí nestihnu to zavírám oči a strhávám letoun do neřízeného pádu
má I16 se otřásá pod udery kulek a granátů
otvírám oči
žiju
srovnávám pád nějak to nejde asi mám něco poškozeného
rozhlížím se kde jsou a vidím že právé křídlo je téměř zbavené potahu nedá se nic dělat musím domů
dávám plný knedlík zavírám chladič a při zemy se snažím dostat za frontu snad to motor vydrží
za frontou chladič otvírám a hledám letiště při jedné opatrné otočce vidím že se za mnou ženou dvě 109
ale to už konečně zahlédnu plochu bf mě nezajímají musím dolů nebo umřu vytahuji šíleným tempem úpodvozek a sedám
bf prolétají nad letištěm a otáčejí domů
jsem spocený utahaný let trval 42 min a nai chvilku klidu
tak proto nejsem na spitech
Přihlásit se
Registrovat
FAQ
Hledat
