No. 313 Czechoslovak Fighter Squadron

virtual
Právě je pát čer 22, 2018 10:15 am

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 13 ] 
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Spit a nejen spit performance test
PříspěvekNapsal: čtv úno 17, 2011 1:26 pm 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: stř črc 26, 2006 9:04 pm
Příspěvky: 1615
http://www.spitfireperformance.com/
někoho může zajímat ;)

_________________
Obrázek


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Spit a nejen spit performance test
PříspěvekNapsal: čtv úno 17, 2011 1:48 pm 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: stř črc 26, 2006 9:04 pm
Příspěvky: 1615
http://www.ketsujin.com/history/aircraft-data/spitfire-stalling-characteristics-of-the-supermarine-spitfire-va-1942.PDF
další dost zajímavý dokument teď si ho luštím

_________________
Obrázek


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Spit a nejen spit performance test
PříspěvekNapsal: čtv úno 17, 2011 4:07 pm 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: stř črc 26, 2006 9:04 pm
Příspěvky: 1615
Toto je také velmi zajímavé !
http://mitglied.multimania.de/luftwaffe1/aircraft/raf/spit_flying.pdf

_________________
Obrázek


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Spit a nejen spit performance test
PříspěvekNapsal: čtv úno 17, 2011 7:18 pm 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: sob zář 24, 2005 10:47 am
Příspěvky: 1383
Bydliště: ValMez
313_Otto píše:


Nejzajímavějši :zupaa:

_________________
313_Paegas
Obrázek
ObrázekObrázekObrázekObrázek

Obrázek

Obrázek


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Spit a nejen spit performance test
PříspěvekNapsal: čtv úno 17, 2011 8:01 pm 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: stř črc 26, 2006 9:04 pm
Příspěvky: 1615
A tady toho je spousta ;)
http://forum.virtualfighters.cz/viewtopic.php?t=298

_________________
Obrázek


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Spit a nejen spit performance test
PříspěvekNapsal: pon srp 01, 2011 11:47 am 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: sob zář 24, 2005 10:47 am
Příspěvky: 1383
Bydliště: ValMez
Jaké byly výkony Merlina II, III, XII?
Jak se lišil Merlin III u Hurika a u Spita?

Jde mi o to, že jsem našel různé hodnoty a hlavně CoD je to asi divně.
Merlin III má 990 sph já našel 1090 sph
Merlin XII má 1090 a já našel 1175 sph

Tož jak to je?

_________________
313_Paegas
Obrázek
ObrázekObrázekObrázekObrázek

Obrázek

Obrázek


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Spit a nejen spit performance test
PříspěvekNapsal: stř srp 03, 2011 10:32 am 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: sob zář 24, 2005 10:47 am
Příspěvky: 1383
Bydliště: ValMez
Historie
Spitfire Mk.Ib

O výzbroji Spitfiru kanóny se začalo uvažovat již v roce 1938. Důvodů byla celá řada, zejména však existence samosvorných palivových nádrží a pancéřování německých bombardérů a neposlední řadě také kanonová výzbroj nových německých stíhaček.

Protože však vývoj vlastních, tedy britských, čistě kanonových stíhaček (Whirlwind, Typhoon) nebyl ještě zdaleka u konce, vznikla myšlenka vyzbrojit kanóny tehdy nejvýkonnější stíhačky. V prosinci 1938 zaslal velitel Stíhacího letectva Air Marshall H.C.T.Dowding dopis šéfkonstruktéru Supermarinu J.Smithovi a zadal mu vypracování dokumentace a výrobu makety připojovacího pouzdra s kanonem Hispano pod každou polovinu křídla Spitfiru. Prozíravý J.Smith toto řešení odmítl s tím, že je schopen tuto zbraň instalovat přímo do křídla. Jako výchozí maketu použili křídlo Spitfiru K9791. Odstranili veškeré kulomety, jejich výstřelné otvory zaplechovali a prostor prvních vnitřních kulometů upravili pro instalaci kanonu i s bubnovým zásobníkem pro 60 nábojů. Skutečnou instalaci pak ještě před schválením ministerstvem letectví, provedli na Spitfiru L1007. V březnu 1939 konečně dorazily kanóny které umožnily zálet takto upraveného letounu v červnu téhož roku.

Následovaly provozní zkoušky společně s Hurricanem L1750, který měl kanony instalovány dle původního požadavku v pouzdrech pod křídly.Po jejich úspěšném ukončení byly stroje přelétnuty do Northoltu k operačním testům.

Dne 13.1.1940 se P/O Proudmanovi z 72.perutě RAF podařilo sestřelit německý He-111. Spotřeboval 41 nábojů, než se obě zbraně zasekly.

Na jaře 1940 objednal velitel stíhacího velitelství 30 čistě kanonových křídel.

Dne 4. dubna 1940 byl konvertován Spitfire P9504 a byl odeslán do Air Armament School v Manby. Souběžně se zde prováděnými zkouškami byla spuštěna konverze dalších Spitfirů a tak mohl být první čistě kanonový Spit R6761 dodaný operační 19. squadroně v čevnu 1940, následovaný Spitfiry seriálů R6770 a R6776.

Vzhledem ke značným problémům s funkčnosti kanonů v bojových podmínkách, zejména již zmíněného velmi častého zasekávání, byla tato verze mezi piloty tak neoblíbena, že požadovali výměnu svých kanonových Spitů za jiné, vyzbrojené pouze kulomety.

Nastalá patová situace, kdy stíhací letectvo urgentně potřebovalo stroj s účinnější výzbrojí, ale časté selhávání kanonů (někdy i po pár výstřelech), činilo tyto stroje bezbrannými.

Řešení se záhy našlo. Technici Supermarinu překonstruovali podavač nábojů pro kanony a upravili křídlo Spitu P9504 na kombinaci 2x20mm kanonů a 4×7,7mm kulometů. Tato varianta výzbroje se ukázala jako mnohem výhodnější a byla zpětně označena jako křídlo „B“. Původní křídlo s výzbrojí 8×7,7mm kulomety pak označeno jako „A“.

Po tomto spitu následoval dne 20.8.1940 nově konvertovaný X4257 a o pět dní později bylo ztaženo z frontové služby dalších 5 spitů s/N R6761, R6770, R6889, R6904 and R6919, následovaných R6776 and R6833.

První Spitfire Ib s křídlem vyzbrojeným kombinovanou výzbrojí nasazený v operační akci byl letoun R6889 – stalo se to 3.10.1940 opět u 19.stíhací perutě RAF.

Vzhledem k tomu, že Spifiry Ib byly díky vyšší váze poněkud „podmotorovány“, nedočkala se tato varianta většího rozšíření a stávající byly postupně přestavěny instalací Merlinu 45 na verzi Vb.

Zajímavá je také skutečnost, že žádný se Spitfirů Ib nebyl vyroben na výrobní lince, ale všechny vznikly konverzí verze Ia.
Spitfire Mk.IIb

V létě 1939 byl druhý sériový Spitfire K9788 vybaven motorem Merlin XII o vyšším výkonu.

Úprava se ujala a nová verze byla označena Spitfire Mk.II.

Od klasických Mk I se „dvojka“ z vnějšku lišila pouze zaoblenějším kuželem vrtule a kapkovitou krytkou na pravém krytu motoru dole za vrtulí.

Podobně jako Ib i hrstka strojů veze „dvě“ dostala křídlo vyzbrojené 2x20mm kanony + 4×7,7mm kulomety. Vhledem k vyššímu výkonu motoru měla nepatrně lepší výkony než Ib, ale „definitivní kanoňák“ byl až Spitfire Mk.Vb (viz dále).

Celkem bylo vyrobeno asi 921 stroj Spitfirů Mk.II, z nichž bylo 751 strojů ve verzi Mk.IIA s výzbrojí osmi kulometů, zbylé stroje tvořily kanonové IIB.

V roce 1943 bylo 50 ks „dvojek“ po vyřazení z prvoliniové služby vybaveno výkonnějším motorem Merlin XX a upraveno na nošení soupravy záchranných prostředků upravených pro umístění do vypouštěcího zařízení osvětlovacích raket za pilotní kabinou. Tyto stroje byly označeny jako verze IIC nasazeny v rámci letecké námořní záchranné služby, tzv. Air Sea Rescue. Výhodou bylo, že zmíněnou přestavbou neutrpěla schopnost Spitfiru vést manévrový vzdušný boj.
Spitfire Mk.Vb

Logickým nástupcem Spitfirů Mk II se měl stál Spitfire Mk.III, verze, která měla být radikálněji vylepšena (v některých pramenech je proto označována jako „Super Spitfire“). Stroj měl mimo jiné upravený podvozek, čelní štítek, zesílen trup a zlepšeno pancéřování. Nejmarkantnější změnou však byl nový motor RR Merlin XX s doustupňovým kompresorem, lehce prodloužený trup na 9,25m a zmenšené rozpětí křídla na 9,30m.

Vzhledem k tomu, že příprava sériové výroby této verze Spitfiru by si vyžádala nějaký čas, motorů Merlin XX nebyl v té době dostatek (a byly přednostně dodávány do Hurricanů) a očekávala se další vlna náletů Lutftwaffe na Británii (od jara 1941), byla dána přednost „nouzové“ verzi Spitfiru, a to Mk.V. Protože byly za největší hrozbu považovány výškové bombardéry Luftwaffe, doprovázené novými typy německých stíhaček s vyššími výkony ve větších výškách než Spitfiry v činné službě, byl dán podnět k vývoji zjednodušené verze motoru Merlin XX. Tak vznikl Merlin 45 s jednostuňovým kompresorem optimalizovaným pro velké výšky. Vmontováním tohoto motoru do draku Spitfiru Mk.I sér.č. X4922 se zesíleným motorovým ložem vznikla nová verze tohoto vynikajícího stíhacího letounu- Spitfire Mk.V.

Stejně jako předchozí verze, i „pětka“ mohla být vybavena různými typy křídla s odlišnou výzbrojí: křídlo „A“ s osmi kulomety, „B“ s 2x20mm + 4×7,7mm kulomety. Později přibylo i křídlo překonstruované, zesílené křídlo „C“, tzv. universální (jehož popisem se zde nebudeme zabývat).

Zařazení Spitfirů V do výzbroje perutí RAF se časově krylo se zahájením „non-stop“ ofenzívy. Při výpadech do Belgie a Francie nejvíce vadil malý dolet letounu a tak byly vyvinuty odhazovací přídavné nádrže, zprvu o obsahu 30 a 45 galonů.

Po německém útoku na SSSR se nejtěžší boje britských vojsk odehrávaly na Středním východě. Logicky byl tedy pro podporu tamějších bojů vybrán nejnovější Spitfire. Ovšem k tomu, aby mohl jeho motor pracovat v prašném prostředí bez závad, bylo nutno vyvinout účinný protiprachový filtr. Prvním řešením byl tzv. Vokes filtr, ukrytý ve velkém podbradku ve spodní části krytu motoru. Tato instalace však značně snižovala rychlost a stoupavost letounu, a proto byl později vyvinut u 103.MU v Aboukiru, Egyptě, menší a lehčí filtr. Podle místa vzniku byl nazýván „Aboukir filtr“ a rozšířil se do celého Středomoří (značné části Spitfirů byl odstraněn původní Vokes a nahrazen Aboukirem). Z důvodu potřeby posílení obrany Malty byl zkonstruována další přídavná nádrž, tentokráte s objemem 90 galonů (405 litrů – poprvé použita 7.3.1942 při operaci Spotter-dodávce 15 Spitfirů na Maltu).

V prosinci 1941 byl instalován do motoru Spitfiru Vb W3228 membránový karburátor (na rozdíl od do té doby používaných plovákových), který konečně vyřešil problémy Merlinů s dodávkou paliva při negativních násobcích přetížení.

Další, poslední úpravou Spitfirů V bylo zkrácení křídel odstraněním koncových oblouků těsně za koncem křidélka. Tato úprava, společně s instalací motorů Merlin řady 50M optimalizovaných pro nízké výšky zvýšila mj. rychlost ve výškách pod 3000m. Tímto se Spitfire, označený jako L.F. V, vyrovnal v těchto výškách a parametrech německému Focke-Wulfu 190A.

Navzdory tomu, že „pětka“ byla původně nouzovou verzí Spitfiru, bylo jí vyrobeno asi 6500 ks, tj. ze všech verzí Spitfirů nejvíce. Tato varianta se také dočkala rozšíření na všechna hlavní bojiště druhé světové války.
Spitfire HF Mk.VI

V době zavádení Spitfirů verze „pět“ do sériové výroby, stále panovala obava z nasazení velkého množství výškových bombardérů, jako např. Ju-86P, pro druhé „dějství“ bitvy o Británii (které, jak se tehdy věřilo, započne na jaře 1941).

Výkony Spitfiru V ve velkých výškách nebyly považovány za dostatečné, ale přesto již „pětka“ byla schopna operovat ve výškách, které byly pilotům v nepřetlakových kabinách životu nebezpečné. Práce na nové verzi Spitfiru začaly na popud ministerstva letectví bez zbytečného odkladu a již 5.7.1941 byl hotov prototyp prvního Spitfiru s přetlakovou kabinou – Spitfiru Mk.VI. Přetlaková kabina byla hodnocena zalétávacím pilotem J.Quillem velmi pozitivně, a i když stále trpěla jistými nedostatky (např. netěsnost, vysoká teplota uvnitř…), byla, vzhledem k urgentní potřebě výškového stíhače, schválena k použití. Kromě přetlakové kabiny a motoru Merlin 47 s „výškovými“ charakteristikami se z vnějšku lišila „šestka“ od „pětky“ – kabina postrádala nástupní vyklápěcí dvířka na levé straně, motor poháněl čtyřlistou vrtuli, křídlu bylo prodlouženo rozpětí montáží „špičatých“ koncových oblouků.

První sériový stroj byl vyroben v prosinci 1941, sériové stroje však působily pouze ve výzbroji dvou perutí, a to v květnu 1942 vyzbrojenou 616. perutí, následovanou v červenci téhož roku 124.perutí. „Šestky“ však byly přiděleny ještě několika dalším perutím (mezi nimi i 310. a 313.československé) v počtu jednotlivých ks jako doplněk jejich standardní výzbroje, sestávající se ze Spitfirů Mk.V. Jednalo se především o perutě chránící základny Královského námořnictva, umístěné např. na Orknejských nebo Shetlandských ostrovech.

V srpnu 1942 zahájila německá Luftwaffe útoky na Británii prostřednictvím inovovaných Junkersů Ju-86R..Spitfire Mk. VI však nebyl schopen tyto stroje, létající ve výškách okolo 12 000 metrů ohrozit, neboť měl operační dostup pouze 11 600m. Ukázalo se, že pro boj s nejmodernějšími verzemi Ju-86 je vhodnější Spitfire Mk. IX. Navzdory tomu, že neměl přetlakovou kabinu, byl díky motoru s dvoustupňovým kompresorem schopen dosáhnout 13 000 metrů!

„Šestky“, vybavené pouštními filty Vokes, byly použity i ve středomořské oblasti (že by námět na další přebal?). I zde se ovšem ukázala nevýhoda těžké přetlakové kabiny – odlehčené Spitfiry Vb dosahovaly lepších výškových výkonů.

Z těchto důvodů byla produkce této verze Spitfiru zastavena po vyrobení pouhých 100 strojů v říjnu 1942.

_________________
313_Paegas
Obrázek
ObrázekObrázekObrázekObrázek

Obrázek

Obrázek


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Spit a nejen spit performance test
PříspěvekNapsal: úte srp 09, 2011 9:06 pm 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: čtv dub 27, 2006 11:48 pm
Příspěvky: 1366
Vím že minimálně v Africe předělali dvě mkV na výškovou verzi, dalo by se říci H. F. Mk Vb a to kvůli Ju86, které tam narušovali ve velkých výškách vzdušný prostor.
Jakmile si na jednu Ju 86 jeden z upravených Spitfiru vyšlápl, výškové lety prý ustaly. :mrgreen:

_________________
Na životě miluju zejména tu rozmanitost. Každý den mě nasere někdo jiný :lol:

RY-C
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Spit a nejen spit performance test
PříspěvekNapsal: úte srp 09, 2011 9:09 pm 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: čtv dub 27, 2006 11:48 pm
Příspěvky: 1366
Něco o Merlinech je tady.

http://www.spitfireart.com/merlin_engines.html

Mimochodem jak tak koukám tak Daidalos Team zrušil Spity Vb vybaveny Merliny 50, 50A, 55, 55M, 56, které měly AntiG karburátory, alespoň tedy podle této stránky, a zřejmě je nahradil MkVb s Merlinem 45, 45M, 46, 47 bez AntiG karbecu :mrgreen:

_________________
Na životě miluju zejména tu rozmanitost. Každý den mě nasere někdo jiný :lol:

RY-C
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Spit a nejen spit performance test
PříspěvekNapsal: úte srp 23, 2011 10:35 pm 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: stř črc 26, 2006 9:04 pm
Příspěvky: 1615
Jelikož jsem se nasral na disertaci, rozhodl jsem se udělat menší referát o vývoji prvních verzí Spitu až po verze IIa/IIb
Jedná se o stručný výtah z knihy Tonyho Holmese: Spitfire vs Bf109: bitva o Británii, doplněný o mé komentáře, případně další informace z jiných zdrojů.
Přeskočíme takřka povinný úvod o Schneiderově poháru a Mitchellových konstrukčních úspěších v té době a zaměříme se rovnou na jeho konstrukci letounů určených pro stíhací letectvo.
Předchůdce
V roce 1931 ministerstvo letectví vypsalo tendr (specifikace F.7/30) na nový stíhací stroj, jenž by měl nahradit dosluhující Bristol Buldog. V požadavcí bylo uvedeno, že stroj by měl dosahovat rychlostí vyšších než 400km/h a výzbroj měla tvořit čtveřice kulometů ráže 7.7mm.
Tendru se vedle dalších sedmi uchazečů zúčastnila i firma Supermarine (potažmo konstruktér R. J. Mitchell) se svým jednoplošníkem Supermarine Type 224. Pohon tohoto letounu zajišťoval řadový motor Rolls-Royce Goshawk o výkonu 485 kW (660 k), jenž disponoval nově vyvinutým odpařovacím chladicím systémem, umožňujícím aerodynamicky čistší tvary letounu. Prototyp poprvé vzlétl v únoru 1934. Bohužel byl tento letoun velkým zklamáním. Od začátku provázely tento prototyp závažné problémy s chladicím systémem a samotné letové vlastnosti nebyly nijak oslnivé, například vzhledem k tloušťce křídla a pevnému podvozku dosahoval maximální rychlosti pouze 382 km/h. Vzhledem k těmto okolnostem v kombinaci s konzervatizmem ministerstva letectví vyšel z tohoto tendru vítězně kvalitní konvenční dvouplošník Gloster SS37, známí pod bojovým označením Gladiátor. Ačkoliv skončila první konstrukce neúspěchem, začal Mitchell a jeho tým pracovat na podstatně zdokonaleném aerodynamicky čistším typu, který měl být vybaven zatahovacím podvozkem a podstatně výkonnější pohonnou jednotkou. V roce 1934 vyvinula firma Rolls-Royce motor PV 12 jenže znám spíše pod jeho dalším jménem Merlin. První výkony, kterých tento motor dosahoval bylo 580kW (790k) ale předpokládalo se, že se výkon ještě podaří zvýšit až na 735kW(1000k).
„Stroj, který pomůže vyhrát válku“
V roce 1933, kdy Michell již byl vážně nemocen rakovinou, dospěl k přesvědčení, že válečný konflikt v evrop je již neodvratitelný. Proto si vytyčil jako poslání vytvořit stroj, který tento konflikt pomůže vyhrát. Tím strojem se měl stát letoun pod továrním označením Type 300 ačkoliv jeho vývoj zprvu nebyl dotován ministerstvem letectví. Až teprve 1. prosince 1934 se podařilo uzavřít kontrakt s ministerstvem letectví vrámci nově vzniknuvší specifikace F37/34.
Konstrukce tohoto typu vycházela z konstrukce typu 224, ta ovšem dostála významných změn. Bylo rozhodnuto, že motorem tohoto typu bude již zmíněný PV 12. Konstrukce křídel byla naprosto změněna. Vzhledem k aerodynamickým požadavkům na křídlo tak bylo sáhnuto po eliptickém tvaru, jenž umožnil zkonstruovat co nejtenčí křídlo, s dostatečnou pevností a vnitřním prostorem pro zařízení umístěná v křídle. V dubnu 1935 vzneslo ministerstvo letectví požadavek na osazení všech nových konstrukcí minimálně osmi kulomety ráže 7,7mm s 300 náboji na hlaveň. Právě takto zkonstruované křídlo toto osazení umožňovalo.
Ačkoliv se Mitchell snažil udržet letoun aerodynamicky čistý, musel v důsledku potíží s chlazením ustoupit a použít vnější chladiče. Naštěstí v té době byl již k dispozici průchozí vzduchový chladič vyvinutý Fredem Meredithem z RAE.
5.března 1936 v 16.30 se z letiště Eastleigh poprvé vznesl prototyp sériového čísla K5054. Za kniplem seděl Capt. Joseph „Mutt“ Summers. Let traval 8 min. Letoun zaujal hlavně maximální dosaženou rychlostí 558km/h. Ministerstvo letectví obratem objednalo 310 sériových strojů.
Zajímavá je i historka o výběru jména pro tento letoun. Dle historika Roberta Bungaye firma Vickers označovalo chování tohoto stroje jako chování špatně naladěné ženské a navrhovala tak jméno Shrew (v překladu fúrie). Toto jméno však naprosto odmítal Mitchell pro degradaci letounu takto elegantních tvarů. Nakonec se prosadil název Sira Roberta Macleana, jenž častoval svou dceru výrazem little Spitfire (doslova malé třeštidlo). Tím se stalo že Spitfire konečně dostal (hodilo by se spíše „dostala“, vzhledem k uvažování tvůrců jména o jménu v ženském rodě) své jméno. Překlad plivač ohně je pak dle této příhody, pouhou shodou okolností.
Jediný prototyp K5054 byl následně přestavován do různých modifikací tak aby Spitfire mohl plnit potřeby prvoliniové stíhačky. Srpen 1936 instalace 8x Browning 7,7mm do křídel, instalace radiostanice a zaměřovače. Do roku 1938 se na prototypu vyměnily i různé typy Merlinů, u něž konstruktéři postupně zvyšovali výkon.
Konstruktér Spitfiru se bohužel nedožil jeho prvního nasazení a jeho úspěchů, zemřel 11. června 1937. Lze úspěšně tvrdit, že se mu podařilo splnit své poslání, neboť spitfire opravdu pomohl ke spojeneckému vítězství ve druhé světové válce.
Další vývoj třeštidla
Vzhledem ke složitosti konstrukce, skořepinovému trupu, celokovové konstrukci a eliptickému křídlu, byl Spitfire těžko vyrobitelným strojem, ale i těžko opravitelným strojem. Proto se firma Supermarine rozhodla výrobu částečně přenést na kvalifikované subdodavatele. Tím snížila časovou náročnost výroby tohoto stroje. Znepokojení ministerstva letectví zdržením výroby Spitfirů vyústilo až k přenesení části výroby do nově stavěné továrny firmy lorda Nuffielda, Morris Motors v Castle Bromwich. První stroje Spitfire II (Jak byli nazývány stroje této produkce) byli předány RAF na začátku července 1940. Do té doby však došlo k řadě změn v konstrukci jednotlivých částí Spitfiru.
Jednotlivé varianty Spitfiru až do verze IIA long range
Prototyp K5054
Prototyp původního Spitfiru byl postaven pouze jeden, přičemž na něm byly postupně prováděny všechny předsériové úpravy od března 1936 až do vzletu prvního sériového Spitfiru I K9787, 14. května 1938. Ručně stavěný prototyp byl postupně přestavován až do podoby, která se co nejvíce blížila standardu oněch objednaných 310 Spitfirů I. Na tomto letounu postupně byly instalovány vylepšené verze motorů Merlin, Merlin C (Merlin II) o 728kW(990k), Merlin F 761kW(1035k) a nakonec Merlin III 757kW(1030k). Život tohoto průkopníka skončil 4. Září 1939 po nouzovém přistání.
Spitfire I
Sériový Spitfire se od K5054 značně lišil, hlavně ve vnitřní konstrukci draku. Křídla byla zesílena aby mohla být zvýšena maximální povolená rychlost z 608km/h až na 755km/h. Byl zvětšen úhel klapek na 90° z původních 57°, dále byla zvětšena palivová nádrž z 338 l na 378 l a narostla také jeho vzletová hmotnost z 2090kg na 2661kg.
Prvních 64 strojů bylo osazeno Merlinem II, do následujících pak byl instalován Merlin III. Od osmasedmdesátého stroje byly instalovány tříliste vrtule namísto dvoulistých dřevěných, a to výrobců Watts (dvoupolohová), de Havilland (kovová automaticky stavitelná) či Rotol (dřevěná automaticky stavitelná). Snížila se tak délka vzletu z 380 na 200m a zvýšila se maximální rychlost z 578 na 584km/h. Tyto změny měli kladný vliv na ovladatelnost Spitfiru v boji.
Po přidělení prvních Spitfirů I k 19. Squadroně v Srpnu 1938 došlo v následujících měsících k dalším změnám v konstrukci Spitfirů. Objevil se zde výkonnější startér, vypouklý překryt kabiny, systém zatahování podvozku pomocí motoru pancéřování a čelní štítek z vrstveného pancéřového skla. Po úpravách motorů Merlin III byl zaveden 100 oktanový benzín na rozdíl od předchozího 87 okt.. To umožnilo zvýšit dočasně (5min) maximální rychlost letadla až o 55km/h. Dále pak byl do spitfiru instalován IFF systém. Zavedením zdvojených pedálů (druhá příčka byla o 15cm víše než ta spodní) se zvýšila odolnost pilota proti ztrátě vědomí při přetížení o 1G. Spitfirů Mk I bylo od dubna 1938 do března 1941 vyrobeno 1567 ks.
Spitfire IA
Takto byly označovány všechny Spitfiry vyzbrojené 8x Browning 7,7mm od léta 1940, a které zároveň nebyly vyrobeny v továrně Castle-Bromwich. Toto označení mělo odlišit kulometnou verzi Spitfiru od verze vybavené kanóny. Od stejné chvíle se začalo křídlo uzpůsobené k výzbroji pouze kulomety ráže 7,7mm zvát křídlem typu A.
Spitfire IB
Brzy po zavedení Spitfiru do služby se ukázalo, že současná výzbroj zaostává při útocích na Německé bombardéry a je tak třeba vybavit letoun větší palebnou silou. Po řadě testů byl, jako nejvhodnější zbraň pro implementaci do Spitfiru, vybrán francouzský 20mm kanón Hispano-Suiza Typ 404. V červnu 1939 byl zalétán první kanónový Spitfire sériového čísla L1007, u něhož veškerá výzbroj byla nahrazena právě dvojicí těchto 20mm kanónů s vysokou úsťovou rychlostí. Instalace těchto kanónů pozměnila i samotné křídlo. Největším problémem však bylo, že kanón v křídle musel být instalován v poloze na bok, což mělo za následek negativní vliv v jeho častém zasekávání za střelby při přetížení. Na jaře 1940 se však zdály tyto problémy vyřešené a přistoupilo se tedy k sériové výrobě kanónového Spitfiru. První Spitfiry tohoto typu byly dodány opět 19. Squadroně RAF. Bohužel krátce po jejich bojovém nasazení musely být tyto letouny ztaženy a nahrazeny kulometným typem IIA. Během podzimu 1940 se tento problém řešil. Nakonec bylo rozhodnuto o ponechání vnějších dvou párů kulometů 7,7mm vedle již zmíněných 20mm kanónů. Takto upravené křídlo se pak začalo zvát typem B a Spitfiry vybavené tímto křídlem a vyrobené jinde než v Castle-Bromwich byli označeny jako Spitfire Mk Ib. První tyto stroje obdržela 92. Squadrona RAF
Spitfire IIA a IIB
Po sérii zdržení se c červnu 1940 podařilo společnosti Nuffield Organisation rozběhnout výrobu v továrně Castle-Bromwich. Zde vyrobené Spitfiry byly takřka totožné se Spitfiry Mk I posledních sérií. Jedinou odlišností bylo osazení spitfiru výkonnějším motorem Merlin XII, jen dosahoval výkonů o 81kW (110k), než Merlin III. Tyto letouny pak byly označeny jako Spitfire MkIIA a jako první byly dodány 611. Squadroně RAF v červenci 1940. Spitfiry MkII osazené křídly typu B, tedy s výzbrojí 2x 20mm H-S kanón a 4x 7,7mm kulomet browning, dostaly označení Spitfire Mk IIB.
Celkem bylo vyrobeno 751 Spitfirů Mk IIA a 170 spitfirů Mk IIB.
Spitfire IIA Long Range
Od začátku bylo jasné Spitfire se bude potýkat s problémy týkajících se jejho doletu. Tento problém byl vyřešen pevnou externí 135l přídavnou nádrží pod levým křídlem. První takto modifikovaný Spitfire Mk IIA – LR sériového čísla (P9565) odstartoval již v létě 1940. Vzhledem k probíhající bitvě o Británii, byl vývoj tohoto typu odložen až do jara 1941. Na jaře 1941 bylo vyrobeno a zařazeno do služby 60 Spitfirů Mk IIA LR, vybavenými pevnou 180l přídavnou nádrží pod levým křídlem. Přes snížení maximální rychlosti o 42km/h a zhoršení manévrovacích schopností, byl tento typ vhodný jako dočasné řešení pro dálkové doprovody bombardérů.

_________________
Obrázek


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Spit a nejen spit performance test
PříspěvekNapsal: pát srp 26, 2011 1:29 pm 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: čtv dub 27, 2006 11:48 pm
Příspěvky: 1366
Koukám, že 611 byla nějak oblíbená u velitelství, protože to byla i jedna z prvních perutí co dostala MkIX v létě 1942. Vím že nad Dieppe už s devítkama 611. lítala. :)

_________________
Na životě miluju zejména tu rozmanitost. Každý den mě nasere někdo jiný :lol:

RY-C
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Spit a nejen spit performance test
PříspěvekNapsal: stř pro 28, 2011 2:04 pm 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: sob zář 24, 2005 10:47 am
Příspěvky: 1383
Bydliště: ValMez
http://www.spitfireperformance.com/spittest.html

_________________
313_Paegas
Obrázek
ObrázekObrázekObrázekObrázek

Obrázek

Obrázek


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Spit a nejen spit performance test
PříspěvekNapsal: pon čer 03, 2013 6:09 pm 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: sob zář 24, 2005 10:47 am
Příspěvky: 1383
Bydliště: ValMez
Dnes již historické video z roku 1976.
V dokumentu vystupují lidé co spita pomáhali konstruovat, vyrábět a co na něm lítali.
(R. Stamford-Tuck, Douglas Bader)

_________________
313_Paegas
Obrázek
ObrázekObrázekObrázekObrázek

Obrázek

Obrázek


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 13 ] 

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
cron
POWERED_BY
Český překlad – phpBB.cz