SOVĚTSKÝ SVAZ JAKO PRVNÍ ZAZNAMENAL ÚSPĚCH V BOJI PROTI PTAČÍ CHŘIPCE
Aristarch Apolonovič Kurnikov, hlavní zootechnik drůbežářského velkozávodu Rudé kuře v Kuricinu na Urale, se takřka přes noc stal národním hrdinou, kterého opěvují i v těch nejodlehlejších koutech naší socialistické vlasti. Laureáta Stalinovy ceny a čerstvého hrdinu Sovětského svazu zná i celý svět jako statečného zachránce před ptačí chřipkou! Je to opět prostý sovětský občan, který svým přirozeným důvtipem a bystrou ruskou myslí znovu předčil celé armády pokleslých a těžce placených západních vědátorů a rádoby učenců, snažících se zastavit nebezpečnou ptačí chorobu!
Vše začalo 24. října 2005 v 8:20 ráno. Aristarch Apolonovič právě prováděl pravidelnou kontrolu krmné pšenice, když si všiml podezřelého chování svých svěřenců-opeřenců. Kuřata vydávala podivné zvuky, chrchlala, chraptěla, kašlala, zvracela, měla zvýšenou teplotu, rýmu, průjem a motala se ze strany na stranu. Zkušený odborník ihned rozpoznal, že s kuřaty není něco v pořádku a okamžitě telefonoval na nejbližší veterinární stanici v nedalekém Krasnovysersku. Službu konající lékař Praseon Psojič Blešin na základě Kurnikovových informací usoudil, že se pravděpodobně jedná o tzv. aviární influenzu neboli ptačí chřipku. Toto zcela neškodné a v sovětských krajích naprosto běžné onemocnění postihující výhradně průmyslově chovanou drůbež se léčí umělým navýšením tělesné teploty infikovaných brojlerů na 70°C, při které dojde k úplné likvidaci veškerých virů v ptačím těle. Této teploty se dosahuje pomocí vysoce účinných tabletek Oparin ze sovětské produkce. Nemoc je však třeba léčit okamžitě, proto se MVDr. P. P. Blešin, CSc. příliš nezdržoval, vzal hrst tabletek Oparinu, nasypal do pytlíku od borůvkových furé, který měl po ruce a ambulantním vozem vyrazil co nejrychleji k místu nákazy.
Mezitím však virus, který nebohá kuřátka postihl, stihl napadnout jejich centrální nervovou soustavu a zmutovat. To mělo zcela nečekané následky. Chovanci se vyznačovali zvýšenou agresivitou projevující se především hlasitými výkřiky, totální demolicí vnitřního vybavení podniku a neustálým skandováním: "My chceme ven!" Zaměstnanci drůbežářského velkozávodu bránili uzavřené kurníky vidlemi a cepy, ale proti mnohatisícové přesile neměli nejmenší šanci. Zmutovaní opeřenci snadno vylamovali dveře z pantů a obcházeli nejmodernější bezpečnostní zařízení. Nic jim nebránilo, aby se mohli rozlétnout do nejširšího okolí!
Nastal největší drůbeží horor v dějinách lidstva! Bandy zlotřilých kuřat vzaly ztečí Kuricin i s nejbližšími vesnicemi. Napadaly mladé i staré, znásilňovaly muže i ženy, vraždily holuby a loupily. Jedinou záchranou pro sužované městečko byly zázračné tabletky Oparin, které vezl MVDr. P. P. Blešin, CSc. z nedalekého Krasnovysersku.
Po devíti hodinách nepřetržité zběsilé jízdy a závodu s časem dorazil ambulantní vůz Státní veterinární správy s doktorem Blešinem na valníku do postiženého Kuricinu, kde ho již netrpělivě očekávaly poslední zbytky místního obyvatelstva v čele se zootechnikem Kurnikovem. Před veterinářovými zraky se otevřel obraz naprosté zkázy. Apokalyptíca! Vytrhané dlažební kostky, rozbité výlohy obchodních domů, skupinky zmrzačených lidí a uškrcení holuby. Zvěrolékař neváhal ani vteřinu, vytáhl z valníku pytlík borůvkových furé s tabletkami Oparinu a s Kurnikovem za zády vyrazil k nejbližšímu kuřeti. To však také neváhalo ani vteřinu, vyrazilo oběma statečným zachráncům vstříc a klovlo doktora Blešina do jeho pravé nohy tak brutálním způsobem, že ten, uviděv krev vytékající z probodnutého gumáku, okamžitě ztratil vědomí a praštil sebou. Kurnikov na nic nečekal. Vytrhl ležícímu MVDr. P. P. Blešinovi, CSc. pytlík z ruky a utíkal před zabijáckým brojlerem do bezpečí opancéřovaného sanitního vozu. Obležen zástupem krvelačných bestií si uvědomil, že tudy cesta aplikace Oparinu nevede a začal přemýšlet, jak tabletky použít plošně na celé město. V tom okamžiku mu hlavou bleskla spásná myšlenka: rozdrcené tabletky rozprášit nad Kuricinem za pomoci vzdušné techniky! Nastartoval sanitku, zapnul stěrače a s pedálem na podlaze uháněl k nejbližšímu letišti.
K nejbližší vojenské letecké základně dorazil za pět minut. Zde Kurnikov vylíčil svůj plán a od chvíle, kdy se velení a provedení celé akce ujala Rudá armáda, nabraly události rychlý spád. Velitel základny major Terazkin si od Kurnikova vyžádal jeho pytlík borůvkových furé a zavydatného mlaskání nařídil jednomu ze svých sto dvaceti šesti těžkých bombardérů Tu-16, které měl momentálně ve vzduchu k dispozici, letět na Kuricin. Rychlá vojenská operace splnila svůj cíl. Těžký bombardér vypustil nad městem v 17:O6 moskevského času přesně cílenou nálož a bylo po ptákách!
Když mraky po dvou dnech ustoupily a obloha se vyjasnila, vrátil se Kurnikov na místo činu. S potěšením pak mohl konstatovat, že byla skutečně zasažena veškerá infikovaná drůbež bez výjimky a úspěšnost léčby byla stoprocentní. U žádného z kuřat se nemoc již nikterak neprojevovala!
Sovětskému svazu se tak za vydatné pomoci svých ozbrojených sil podařilo zcela eliminovat výskyt ptačí chřipky na svém území a Aristarch Apolonovič Kurnikov se stal hrdinou oslavovaným na celém světě! Sláva hrdinovi Kurnikovovi a udatné Rudé armádě!
Přihlásit se
Registrovat
FAQ
Hledat
